ADSL modem s integrovaným routerem a wifi (Wifi-modem-router)
Je to zařízení, které použijeme, pokud si chceme vybudovat malou domácí síť, která má být spojena s internetem pomocí ADSL linky. Jinak řečeno, použijeme ho, když potřebujeme k internetu připojit více počítačů, než mámé od poskytovatele k dispozici IP-adres, přičemž u ADSL máme k dispozici obvykle jenom jednu IP-adresu
Wifi-modem-router se skládá ze tří základních částí - modemu, routeru a wifi-části. Funkcí se velmi podobá
wifi-routeru, od kterého se liší pouze integrovaným modemem.
Modem nám umožňuje připojit zařízení k telefonní lince.
Router, česky směrovač, je zařízení, které navzájem odděluje různé segmenty sítě. V modemech se setkáme s takzvaným NAT-routerem.
Takový router má dvě rozhraní: LAN (místní síť) a WAN (vzdálená síť). Každé z těchto dvou rozhraní má svou vlastní IP-adresu. LAN-port bývá v domácích routerech připojen často k integrovanému switchi, ke kterému jsou připojeny naše počítače a ostatní zařízení. Všechny připojené zařízení komunikují s internetem prostřednictvím routeru, který provádí NAT překlad adres. To značí, že všechny naše počítače komunikují prostřednictvím jedné IP-adresy, která je nastavena na WAN-portu. Přes modemovou část pak odchází spojení do internetu.
Wifi-část slouží jako řídící prvek bezdrátové sítě typu infrastructure a mohou se kněmu připojovat jakákoliv klientská zařízení, jako jsou počítače, wifi-mobilní telefony, tiskárny, síťové disky a podobně.
Vnitřní struktura wifi-modem-routeru se podobá wifi-routeru, ale výstupní konektor není určen pro připojení k ethernetové síti, nýbrž k telefonní lince.
Wifi-router obsahuje routerovou část, jejíž WAN port je vyveden přes modem do RJ-11 konektoru na skříni. Lan port je připojen ke switchi, který má nejčastěji 4 externí výstupy. K jednomu vnitřnímu výstupu switche je připojena wifi-karta. Wifi-modem-routery obvykle obsahují i DHCP server, který umožňuje připojeným zařízením automatickou konfiguraci IP-adres, výchozích bran, masek a DNS.
Routerová část slouží zároveň jako jednotka webové administrace, přes kterou lze nastavovat veškeré potřebné parametry roureru, modemu, wifi-části, DNS-serveru a případně firewalu, pokud je obsažen. V routerové části bývá zabudován i jednoduchý DNS-server.
Jak už bylo uvedeno výše, modem s integrovaným routerem a wifi má na rozdíl od access pointu dvě IP-adresy, které slouží nejenom ke komunikaci s webovým rozhraním, ale podílejí se aktívně na komunikaci mezi lokální sítí a vzdálenou sítí (internetem).
Typická konfigurace:
https://it.cestuji.info/bild/wifi-modem-router-zapojeni.jpg
Na obrázku je znázorněna typická konfigurace wifi-modem-routeru. Jeho WAN-port má nastavenu IP-adresu, bránu, masku a DNS server podle požadavků poskytovatele, téměř vždy automaticky pomocí protokolu PPPoE.
LAN-port má nastavenu adresu lokální sítě, například 192.168.0.1/255.255.255.0
Připojené počítače musí mít IP-adresu stejné sítě, jako má LAN strana routeru, tedy 192.168.0.x, kde x může nabývat hodnot 2 až 254. Jako výchozí bránu používají počítače IP-adresu routeru, tedy 192.168.0.1. Maska musí být stejná, jako u routeru, čili 255.255.255.0. Jako DNS-server je možno nastavit buď IP-adresu routeru, nebo IP-adresu nějakého DNS serveru v internetu.
Tato nastavení mohou počítače převzít automaticky z DHCP serveru.
Modem se připojuje k telefonní lince přes splitter. Splitter v sobě obsahuje vysoko- a nízkofrekvenční filtr, který od sebe odděluje telefonní a ADSL signály. Všechny telefonní přístroje, faxy a telefonní ústředny musí být zapojeny přes splitter, protože jinak při každém zazvonění telefonu nebo zvednutí sluchátka dojde k výpadku internetu.
Splitter je vhodné zapojit i v případě, kdy nemáme žádný telefonní ani faxový přístroj, protože odfiltruje rušení, která se do vedení mohla naindukovat ze souběžně tažených kabelů.
Nekvalitní splitter může zatlumit vedení a zpomalit internet, takže zejména při delších vzdálenostech od centrály je třeba dbát na jeho kvalitu.