Digitální střepiny


Drobnosti, které se někomu můžou hodit

Vlastní vyhledávání Googlem na stránkách cestuji.info

Google


Digitální střepiny - stránka zaměřená na drobné rady z oblasti výpočetní techniky


Router (pro domácí použití - SOHO)

Ekvivalentní názvy: domácí router, SOHO-router, domácí směrovač, NAT-router. (SOHO = zkratka pro small office, home office).

Je to zařízení, které použijeme, pokud si chceme vybudovat malou domácí síťz několika počítačů, tiskárny, mobilního telefonu atp., která má být spojena s internetem. Jinak řečeno, router použijeme, když potřebujeme k internetu připojit více počítačů, než mámé od poskytovatele k dispozici IP-adres.

Pozor: Mnoho lidí si plete pojmy router a wifi-router. Router, česky směrovač, nemá na rozdíl od wifi-routeru wifi-modul, takže všechny počítače se k němu připojují ethernetovým kabelem.

Router, česky směrovač, je zařízení, které navzájem odděluje různé segmenty sítě. Při budování malé domácí sítě se nejčastěji setkáme s NAT-routerem.
Takový router má dvě rozhraní: LAN (místní síť) a WAN (vzdálená síť). Každé z těchto dvou rozhraní má svou vlastní IP-adresu. LAN-port bývá v domácích routerech připojen často k integrovanému switchi, ke kterému jsou připojeny naše počítače a ostatní zařízení. Všechny připojené zařízení komunikují s internetem prostřednictvím routeru, který provádí NAT překlad adres. To značí, že všechny naše počítače komunikují prostřednictvím jedné IP-adresy, která je nastavena na WAN-portu.

Router - blokové schema Router obsahuje routerovou část, jejíž WAN port je vyveden do ethernetového, zvlášť označeného konektoru RJ-45 na skříni. Lan port je v domácích routerech připojen k integrovanému switchi, který má nejčastěji 4 externí RJ-45 výstupy. K jednomu vnitřnímu výstupu switche je připojen DHCP server, který umožňuje připojeným zařízením automatickou konfiguraci IP-adres, výchozích bran, masek a DNS.
Routerová část slouží zároveň jako jednotka webové administrace, přes kterou lze nastavovat veškeré potřebné parametry routeru, DNS-serveru a případně firewalu, pokud je obsažen. V routerové části bývá zabudován i jednoduchý DNS-server.

Jak už bylo uvedeno výše, má router dvě IP-adresy, které slouží nejenom ke komunikaci s webovým rozhraním, ale podílejí se aktívně na komunikaci mezi lokální sítí a vzdálenou sítí (internetem).

Routerová část nastaví datovým paketům, které přijdou po kabelu nebo po wifi z vnitřní sítě (LAN), jako zdrojovou IP-adresu adresu WAN-portu a vyšle je do WAN-portu. A naopak - data z WAN-portu pošle do nístní sítě LAN. Tady má ale složitější situaci. Napřed se podívá do svých "záznamů", zda je tento datagram odpovčdí na nějakou komunikaci ze strany lokální sítě. Pokud ano, přiřadí datagramu jako cílovou adresu lokální adresu počítače, který komunikaci vyvolal a pošle mu ho.
Pokud ve svých záznamech nenajde informaci o původu paketu, zjistí si z datagramu cílový port. Pokud je v routeru zřízen tzv. virtuální server (port forwarding, "otevřený port"), pošle datagram na IP-adresu uvedenou v definici.
Pokud nenajde žádnou informaci o daném portu, pošle datagram na IP-adresu počítače, který je nadefinován jako demilitarizovaná zóna - tedy zóna, kam se posílají všechny neznámé pakety.
Pokud není nadefinovaná DMZ, je datagram zahozen.


Pozor - důležité
Pokud si koupíte nové zařízení, tak si v návodu jako první věc zjistěte, jakou má z výroby nastavenou IP-adresu a zkontrolujte, zda nekoliduje s IP-adresou jiného zařízení v síti. Nezapomeňte taky, že router nesmí mít na LAN a WAN stranách IP-adresy stejné sítě. Pokud IP-adresa koliduje, změňte ji.
(malé doporučení - napište ji tužkou na zadní stranu zařízení)


Typická konfigurace:

Typické nastavení routeru
https://it.cestuji.info/bild/router-zapojeni.jpg

Na obrázku je znázorněna typická konfigurace wifi-routeru. Jeho WAN-port má nastavenu IP-adresu, bránu, masku a DNS server podle požadavků poskytovatele, často automaticky převzetím z providerova DHCP serveru.

LAN-port má nastavenu adresu lokální sítě, například 192.168.0.1/255.255.255.0
Připojené počítače musí mít IP-adresu stejné sítě, jako má LAN strana routeru, tedy 192.168.0.x, kde x může nabývat hodnot 2 až 254. Jako výchozí bránu používají počítače IP-adresu routeru, tedy 192.168.0.1. Maska musí být stejná, jako u routeru, čili 255.255.255.0. Jako DNS-server je možno nastavit buď IP-adresu routeru, nebo IP-adresu nějakého DNS serveru v internetu.
Tato nastavení mohou počítače převzít automaticky z DHCP serveru.


Podobná témata:
Access point
Wifi-modem-router
Wifi-router


Na začátek stránky
Zpět na Digitální střepiny

Spřátelené stránky: Konstrukční kancelář ACR, Katalog katalogů